, 23. 4. 2024, Ostatní
Zemskou ztrácím tíži,
když se nám ústa blíží
a sají vzdechy do sebe
K ránu, u nebe,
noc v klíně studí
a den vrásky budí
uprostřed mého čela
Píseň tesklivě tu pěla
třem růžím povadlým
i mým údům ochablým,
tónem posledního tepu,
co žaluje světu,
že muž ženu miluje