sténá

 

bílá jako stěna

až do marnosti roztoužená

 

a doufá

 

že rád přivoníš k prstům ženy

právě vlhkem svého lůna posvěcený

 

a necháš pohladit si tvář

 

ukojení v mlze

skleněnky

 

předává slze

 

jako honorář