Vystavenou ji mám
Trofej největší, kterou znám
Na poličce ze životních darů
Pohár vítězů pohárů
Byť leštěna a putovní,
v mém srdci je ta první
Na vzácném místě stojí
a, i když život vede dvojí,
chtěl bych ji mít na klíně
Na lavici, nebo v kabině
Dýchat její vůni z vlasů,
jak z pšeničných klasů
Tisknout ji k sobě, objímat,
nic jiného nevnímat
Hladit její křivky vnadné,
i když to s ní není snadné
Pak, až vzpomínky se rozejdou,
chci ji opět k nebi pozvednout