, 26. 2. 2024, Ostatní
Šla se mnou,
a jen tak
Něčím vábená
její ústa hladová,
jak ryba,
sama háček rybáři políbila
Najednou,
co zdálo se být jenom sen,
oba jen žasnou,
jak noc se proměnila v den
Po slavnosti, pak,
třešně z dortu chtějí ochutnat
Ve vypůjčeném bytě,
pomalu i hbitě,
tak porušili řád
V tu chvíli a napořád
Promoklí vášní na vrcholu stojí,
věříc, že nic je nerozdvojí
A i když hrozí tvrdý pád,
chtějí se teď a napořád
Tak dále moknou bez deštníku,
popírajíc realitu
s nepřízní osudu zápasí,
však nechtějí,
ať se vyčasí