, 21. 2. 2024, Ostatní
Na pokraji zoufalství
Touhou zmírá
Po dotecích a polibcích,
po kouzlech,
jen díra
Ztracenec,
mezi nebem a zemí,
steskem zmírá
Bloudí v představách
Jako pták
o krmi žadoní
a volá v tmách
K ní
Miláčku,
závidím vodě, že se Tě muže dotýkat,
větru, že Tě může objímat,
tmě, že Tě přikrývá
i ránu,
co Tvoji krásu odkrývá
Už jen dotek vrchol nese
a pád
srdce neunese
Drž pevně,
až budu odcházet,
a rozpomeň se,
mám Tě rád