Unáší mě memento mé minulosti,
čas té rivalské krutosti.
Dým vzpomínek se plíží jako had,
musím si zakazovat pociťovat ten ošemetný chlad.

Unáší mě memento mé minulosti,
pro mě snad nejjasnější období proměnlivosti.
Vyměnit tělo za bezcenný prach,
dovolte mi zachovat se jako vrah.

Unáší mě memento mé minulosti,
pro někoho období demoralizující hojnosti.
Prosit Boha o kus žvance,
Ponižující, zbytečné, avšak ostatek soli možná najdeme v korýší schránce.

Přítomnost.
Má duše tělo proměně prodává, paměť mírně pokulhává,
pálo mi prostě moc dává, má paměť si sama něco nalhává.
Z dítěte v naivní holku,
co nadělá víc než dost okolků.

Budoucnost.
Instinkt našeptává mi do ucha, že moc času mi již nezbývá.
Prý prožiji čas vylitý z roucha, v který nultý počet lidí doufá.
Věřit nepřestávám, i když nemám v co,
jednou mě to vcucne, a vás přesně to!