Když sedím ve tmě v husté noci

Cítím se králem své moci

Nad hlavou mám záři hvězd

Jednou bych chtěl až k nim vylézt

 

Vidím v nich naději, krásu, osobitost

Jen strach z nich nejde, prapodivnost

Je toho málo, čeho se dá chytit

A v co věřit, a včem hledat,

Urozenost

 

Stačí vzhlédnout nahoru

A svému strachu upustit závoru

Všechno najednou je pryč

Jen klid a čas

Pohled a láska, je náš klíč