Jsem vězeň vlastního těla, té pavučiny kolem.
Jde to všechno stále dokola, zahodit, nechat být pod stolem.

Smočit své tělo v pár kapičkách, smýt tu špínu, uložit minulost ve svých malíčkách, všechnu tu hlínu.

Rozmotat tu síťku pavučiny, zahodit zbytky studu.
Odkrýt povrch tajné ženštiny, nechat prostor jen a jen pudu.

Svléct se z kůže, toť můj pud.
Ochutnávat lístky růže, degustovat jejich chuť.