Uzavřeni ve svých ulitách
s obzorem na špičce nosu,
za zdmi beze snění,
necháme si osud naplnit
Otroky cizích srdcí,
zavíráme oči před životem,
věříc, v co nedoufáme
Pak, se slzami v očích,
položíme uschlé květiny
na náhrobky mládí
My,
co druhý poločas už hrají
Kam poděla se touha,
která žije v nás
a jako živý květ chce kvést
Radost ptáčka puštěného z klece
Ze svobody
Chceme vlastní vůli jednat,
hledět vlastníma očima,
slyšet vlastníma ušima
a mluvit vlastním jazykem
Vlastním životem si žít
Těžká pravda
Závislosti
Na někom
Na něčem
Na všem