Když procházím horami existence

A cítím, jak volají ty konce

Ležím sám v posteli

A slyším zvony, co odbily poslední šanci 

Kdy už zastaví, ty bolesti z lásky

V klidu rovnováhy spočinu na konci své životní dráhy 

Usnu s myslí naděje

Ve svitu polední krásy