Přišla jsi ..jak jen Láska vchází...
Prošla jsi tou tenkou hrází....
Kde Láska s bolestí se schází..
Vešla jsi do mého Srdce...
pomalu..., jemně a přeci prudce...
Mé srdce je Lásky soudce..
..už neptá se rozumu..toho "starého blázna mudrce"..
Rozum byl dlouho bláznem a stínem..
stín Lásky neprávem míjen...
Ten starý blázen jménem Rozum...
držel v zajetí mého srdce voláni..."Bum Bum..."
Když poprvé "spatřila" jsem Tě v dálce stát...
věděla jsem , že jsi to Ty...o kom si nechávám Tajně zdát.
Stála jsi v dálce, "nahá" a tajemná..
a přeci známá a už vuuubec ne vzdálená...
Den za dnem jsi se stala skutečnou
a já v srdci proti rozumu statečnou...
Neznala jsem Tvou tvář...
ale...
věděla jsem, že máš v tváři "Zář"
Žár Lásky .."Nahoty" a Krásy...
ztratila rázem hodnotu ..."Krása Krásy"...
Krása tváře byla nahrazena Krásou Lásky..
nebyly důležité plavé či černé vlásky..
..zda tvář měla pihy či vrásky...
Nebylo rázem Nic podstatné..
Tvá Krása byla tajemná a Srdce posvátné!
Já zjistila, že Miluju,..
v první řadě Člověka..
vždyť na nikoho!.. Láska nečeká...
Zamilovala jsem se do Tebe..
náhle..
jako, když padá hvězda z nebe...
těšila jsem se ze Dne , těšila jsem se na Tebe..
Làska co hřeje a tak bolestně zebe...
Dala jsem své Srdce té Krásné Neznámé a pritom tak blízké a Známé ŽENĚ!
Bojovala jsem Srdcem proti rozumu..
říkala jsem si..."Jsem tu dnes a miluju..!"
Je to Dar..."Zítra tu už třebas "nebudu"...!"
Vedla jsem neustálý Boj srdce s rozumem
a chtěla to říct kdekomu..
Zakřičet jen tak z okna .."Miluju...!!!"
jsem šťastná a Ráno do Večera z Lásky "maluju"..
Miluju a maluju
a maluju a miluju......!!!!!!!
Cítila jsem čím dál víc..
ze Tebe mi už nenahradí vůbec NIC..
Že tím, že JSI, jsem i JÁ..
že jsi to právě TY, co naplňuje mé JÁ..