Už to tak bude,
jak mělo se stát,
tak probíhají všude,
věci co mám rád.

Lehneme si do trávy,
při ostrém ranním slunci,
v tom spatříš nad námi,
podivnou atrakci.

Ne, cirkus nepřijel,
ani jiná manéž,
to co jsi uviděl,
jen tak nezapomeneš.

Však oblaka vyvádí,
na nebeské pláni,
to oko pohladí,
jak se jenom popohání.

Jdou do dálky
a možná se nevrátí,
jsou plní morálky
a vodou nasátí.

Spadnou dolů,
až přijde jejich čas,
v podobě kapek,
vstoupí mezi nás.