Květině opadaly kvítky,

 když vyrostla z mořské pěny,

zbyly jen křehoučké snítky,

které ti nikdo nedá do vlasů.

Ve vzduchoprázdnu, kde nejsou stěny,

plameňák je ptákem pro krásu.

 

Z oceánské hlubiny,

přišla na zelený koberec,

Venuše zrozená z lidské viny.

Oblečená – neoblečená,

člověk – žena nebo věc,

slabým závojem natřená.

 

Nad korálovými útesy,

i nad plážemi s deštníky.

Tam, kde hukot mění se v jezy,

letí v poryvech větru racků letky.

Otevírá se ráj i peklo,

jako když přichází noc i světlo.