Poeta - moderní literární server


Zima

Autor: mapato Hvězdička Hvězdička, 17. 2. 2023, Básně

zimní rýmovaná pohádka

tenhle barevný podzim se opravdu snažil


byl jeden z nejhezčích, které jsem kdy zažil


pak ale rozloučil se nenápadně


se zářivými barvami byl už asi na dně


 


není divu, když barvami tak hýřil


na každý strom svým štětcem mířil


bylo mi ho líto a skoro jsem mu zamával


když právě paní Zimě štafetu smutně předával


 


a ta ujala se vlády opravdu velkolepě


závany vichřice rozdávala slepě


po barvách podzimu ani památky


na obloze vidět bylo první šarvátky


 


kdo se to tam postrkuje


jeden z druhého si utahuje?


je tam Vítr, Bouře i Meluzína


ta už si vydobila, že jen ona


lidem hvízdat bude do komína


 


nechyběla ani Vánice, ta vždy velké závěje


ze své sukně hbitě navěje


a paní Mlha? Ta usadila se pak nad krajem


a vše zahalila svým bílým závojem


 


ve vzpomínkách zimní dny s modrým nebem


všude na svazích slyšet veselé "jedéém!"


urputné koulovačky a stavění sněhuláků


u pokladen vleků lidí jako máku


 


letos brzy vše nějak utichlo


bublání potůčku i ptačí zpěv


snad ptáček kdyby zaspíval


vysloužil by si paní Zimy hněv


paní Zima bývala milá, ale teď trápili jí její divocí pomocníci


Meluzína s Větrem a Bouří, s Mlhou a Vánicí


 


paní Zima držela své pomocníky zkrátka


když viděla, že mezi nimi šarvátku střídá šarvátka


ti ale místo aby paní Zimě pomáhali


buď se prali nebo naopak pospávali


 


pak Meluzína, Vánice, Mlha i Vítr s Bouří


předstírali jak moc se souží


když ale paní Zima v kontrolách povolila


tahle smetánka pomalu víc a víc si dovolila 


 


vytvářela schválně ošklivé počasí


bez naděje, že se brzy vyčasí


a tak lidi přestávaly se těšit na zimu


a místo venku koulovačky


přes hlavu přetáhly si peřinu


 


takhle však nevypadaly předešlé zimy


paní Zima vyčarovala vždy plno zimních krás


a těšila se, že v dětských očích zase byl vidět jas


ráda poslouchala dětské šprýmy


 


pak stalo se ale něco, co paní Zimě vzalo hlas


Vítr odhalil její první černý vlas


a tak honem závojem bílým se zahalila


aby nikdo neviděl, že už není celá bílá


 


dřív dívala se jak děti sjíždí kopce na saních


všude býval jen jásot a veselý smích


bylo li třeba, nechala sníh se sypat


a děti nový sníh hned přišly vítat


 


teď nějak zatrpkla, jak bez duše krajem létá


z úst jí nepronikla jediná vlídná věta


mračila se na svět, na sebe i na lidi


kdo teď ještě paní Zimě závidí?


 


a dřív bylo jí co závidět


zasněžená krajina jak zimní květ


pravda, byl nebarevný a ledový


jak mražených dortů cukrové polevy


 


byl ale taky krásný a plný jasu


vím, kdo pomohl darovat mu tuhle krásu


bylo to slunce, na své nebezké dráze


a svítilo a aspoň trochu hřálo a všem tvorům bylo blaze


 


zato teď, jak se vše změnilo


slunce rozladěné, než aby svítilo


a místo třpytu zmrzlého květu


studená břečka a jen šero je tu


 


dřív tak rozumní pomocníci paní Zimy


dělaj' jen samý nepravosti a voloviny


a to nejhorší, ze svý šéfový utahují si snad hodiny


a to jenom pro ten černý vlásek jediný


 


a paní Zima opravdu trpěla a chřadla


její zimní krása pomalu vadla


byla jako lidi v tomhle směru


"s tímhle vyrovnat se už  nedovedu"


 


dlouho trval tenhle zimní smutek


kdo paní Zimu viděl nejraději by utek'


ráda líbila se jako každá žena


chce být jen bílá, jako ta nejbělejší bílá stěna


 


řekněme lépe jako bílý sníh


po tom jezdit se dá na saních


z něj tátové staví dětem sněhuláky


a svádějí se koulovací války


 


když tohle paní Zimě proletělo hlavou


hned dostala představu dokonalou


prostě udělat lidem zimu, jakou by si přáli


aby dětem čertíci z obou očí zase hrály


 


když našla pak ale další tmavé vlasy


pro paní Zimu nastaly hrozné časy


však ona věděla, co musí teď udělat


když tak chřadne, neschopná už čarovat


 


na světě vládne jedna elementární moc


dohlíží na všechno, ať je den či noc


je to Matka Příroda


panuje nad světem mocnou silou


nad Jarem, Létem, Podzimem i Zimou


 


a tak tedy vypravila se paní Zima za Matkou Přírodou


tou jedinou, teď bílou zimní zahradou


Matka Příroda ta samozřejmě už věděla


všechno co se dělo


a věděla ovšem taky


kam by to spělo


 


tak rozhodla ihned v této záležitosti


paní Zima učinit musí všechny náležitosti


a lidem vrátit jejich krásné zimy


potom její vlas bude zase celý bílý


 


k paní Zimě promluvila mile


"tvé černé vlasy, to hned napravíme"


ale ta Meluzína a vůbec ta banda celá


zdá se, že dělá si, co by právě chtěla


 


a dala paní Zimě rozsáhlá práva


aby o trestu rozhodla sama, no sláva


Meluzína, Vítr a ti další kabrňáci


musí všechno napravit a to prospěšnou prací


 


paní Zima, zas spokojená ve svém paláci


jakmile ji spatřily, zpívali její ledoví ptáci


že už za malou chvíli


její vlas bude zas celý bílý


 


a tak se taky stalo, Matka Příroda dala vše do pořádku


a tak jistě zaslouží si díků aspoň na pár řádků


za její snahu vládnout světu s rozvahou


ale i lidi musí vědět, že nemůžou dělat všechno 


co si zamanou


 


každý člověk na světě musí pomáhat Matce Přírodě


a to na zemi, ve vzduchu i ve vodě


každý jediný je povinnen chránit naší přírodu


úrodnou zem, čistý vzduch a pramenitou vodu...