opuštěné nádraží

klapot kol mrtvýho vlaku

mám rád tuhle scenérii

ve stínu z vypršených mraků

 

mě samota snad byla souzena

i den jak černá noc

kdybych já sám se potkat měl

i to už bylo by na mě moc

 

nevím, co stalo se 

té poslední soboty toho roku

jakoby zlá věštba splnila se

zvrhlých a šílených proroků

 

a tak vyhýbám se místům

kam bych snad mohl zavítat

však mylná to představa

všude se sebou se budu potýkat

 

kdybych přece jen přišel příliš brzy

a já musel si pohlédnout do očí

jak rozhodnout který z nás

pod kola mrtvýho vlaku si skočí?

 

na kolejích leží naše tělo

ač na dotek přesto mi tak vzdálené

znali jsme se vůbec?

nás nikdo nechce ani peklo ani nebe

 

tělo našel výpravčí toho divnýho vlaku

v tomto roce poslední soboty

dal přinést jen jednu rakev

nevšim si že rozházeny leží tu čtyři boty