Smíš zastavit čas , to krásné v něm

zmačkaným lístkům inkoust vládne

na společném místě, a v tentýž den

co srdcem psáno, nikdy nezeslábne

 

Nevsákne slzou znovu do kamene 

slunce je za mračny, žel ho nevidíme 

nesmysl myslit si, že už nezmokneme

smyslem jest láska, tou se usušíme

 

Čas zpomalil včas,a my v něm

kamení brzdí smutek v dlaních 

jsme měsícem noci, a jeho vlastní sen

 

i jeho prachem, štěstím v milování