Z touhy neukojené vysnil jsem si feudální svět se šlechtici,

co praktikují v něm mé Ideální Bojové Umění.

A do toho světa dosadil jsem si Vás -

dívku, jejíž kvality každý moudrý muž ihned ocení.

 

Máte v sobě kus jemné ženské krásy,

jež snoubí se ve Vás se silnější aktivní energií.

V mém světě stala jste se studentkou se dvěma pásy,

jeden byl zelený a druhý světle šedý.

 

Pohledem na Vaše vlohy mě snad sám Bůh obdaroval,

kvůli nim do svého světa vysněného jsem si Vás přičaroval.

V něm nosila jste na hlavě korunu stříbrnou,

a já jsem si Vás tam pojmenoval Vendulou:

 

Ale navzdory tomu, jaké jsou různé zvyky a trendy,

Bůh ví, proč jsem Vám nikdy neříkal Vendy.

 

Nejste tak moc krásná jako Nejkrásnější,

za sebou Vás nechává i Krásné Tmavovlasé Kouzlíčko.

Přesto však v sobě máte dostatek ženské krásy na to,

abych zatoužil po Vás, a vůbec ne jenom maličko.

 

Ve svém fantastickém světě leckdy jsem ústa svá přibližoval k Vašemu klínu,

a při tom, co bylo pak, jste se svíjela slastně pode mnou.

V tom světě jsem byl mladý šlechtic, co vzal si Vás za ženu,

a Vy jste v něm byla krásnou šlechtičnou.

 

Ale nemilovali jsme se jenom spolu, ve dvou,

ale i se všemi ostatními z našeho šlechtického kolektivu.

Lásku jsme k sobě všichni chovali upřímnou a vřelou,

jak jeden k druhému, tak i k našemu nejvyššímu Bohu.

 

Jste mojí inspirací, avšak já sám dosud nevím,

zdali Vás v tomto světě miluji, anebo ne.

Ale v mých představách se k Vám mnohdy skloním,

to předtím, než se v nich pomilujeme.

 

Vy nyní žijete ve světě,

co nedává Vám žádný plnohodnotný život.

Věřte, prosím, této mojí větě:

k Vám hodí se víc tvrz a kamenný plot.

 

Též tance se mnou při vážné hudbě znějící v našich zámeckých domech,

nebo na bálech a plesech v zámcích spřátelených šlechticů.

Vyžívat se v nejlepších nápojích i lahodných pokrmech,

a patřit i do našeho spolku aristokratických lovců.

 

Ve šlechtické zahradě pěstovat nádherné rostliny,

a mít v ní velký altán, co krášlí ho zdobení.

Chodit si pro zasvěcení do kaple na kopci,

a cvičit v tělocvičně, co je vedle ní.

 

Mít vlastní panství a v něm třeba klášter, zámek anebo hrad,

to by se Vaší duši velmi zalíbilo.

A být v mém světě moudrou i umět se dobře prát,

to by se k Vám tak moc hodilo!

 

Stejně tak jako projížďka lukami, co Vám patří, s vraným koněm pod sebou,

i procházka vlastním lesem s obřím psem po svém boku.

Prostě celý velký “manor”, jehož jste majitelkou,

v němž byste, věčně mladá, mohla žít bezpočet roků.

 

PS:

 

V tom světě bychom se jednou mohli sejít, kdyby Bůh dal,

my všichni, co jsme tak nějak ze všech nejnadanější.

A “Vendulo”, ty dvě ženy, co jsem Vám výše jmenoval,

by tam mohly být Vaše přítelkyně nejlepší.

 

Abyste však Vy tři mohly v tom mém světě žít,

nejprve byste musely projít zvláštní očistou.

Váš svět se k Vám totiž nezachoval úplně nejlíp:

nechal Vám duši nevyspělou a na jednom místě trochu nečistou.

 

Proto také stará moudrost, kdo ví zda dobře či špatně, radí,

hledat si lásky jen v nějakém lepším a oduševnělejším světě.

Prostě vyhýbat se všem vztahům z toho nečistého Vašeho,

který máte v této době na té naší planetě.

 

Jsem ale přesvědčen, že všechny tři máte dobré jádro,

proto chtěl bych Vám všem jednu velkou šanci dát:

projít očištěním, aby vyšší dobro s moudrostí ve Vás zavládlo,

abyste mohly vstoupit do mého světa a být v něm šťastné napořád.

 

No a kdybych nemohl být s Vámi všemi najednou v mém ideálním světě,

a jenom jednu z Vás zvolit bych musel si pro život v nějakém normálním,

pak největší přednost bych dal té na Zemi nejhezčí brunetě,

což prozrazuji Vám všem tímto pořadím:

 

1. Nejkrásnější, 2. Krásné Tmavovlasé Kouzlíčko a 3. “Vendula”.

 

Všechny tři holčiny jsou samozřejmě perfektní,

jedna je lepší, než druhá.

A i když to pořadí můj vztah k nim velmi osvětlí,

dodat musím, že svým způsobem je každá z nich ta prvá.