v jednu noc vlahou

já viděl ji nahou

po půlnoci u rybníka

byl jsem svědkem jak se svlíká

 

při svitu měsíce

líbila se mi velice

prsa boky jak má být

skoro bál jsem se jí oslovit

 

to by byla fotečka

zahanbil bych toho blbečka

fotografa vod konkurence

teď já mám ty správný ingredience!

 

krásnou holku

tady na palouku

přírodu vlahou

v ní holku nahou

 

byla jak má kytara bez futrálu

když na ni brnkám teskně k ránu

jak ji pánbů' stvořil

sakra já bych tvořil!

 

neměl jsem pocit vetřelce

já viděl ji očima umělce

fotka bude černobílá

ona na ní jak kůň když se vzpíná

 

já po léta dával zlaťák ke zlaťáku

stále blíž měl jsem k tomu foťáku

teď konečně ho svírám v dlani

tak neváhej a honem za ní

 

rozhodným krokem

vzal jsem to bokem

po dívce však ani památka

jen šatů ležela tam hromádka

 

nejspíš právě ve vodě

ručkama tam pádluje

tak abych ji nevylekal

kus opodál jsem na ni čekal

 

náhle zalek' jsem se velice

mráček odkryl světlo měsíce

přede mnou jako mámení

stálo to nahý stvoření

 

"tak chop se konečně ty svý Leicy

a blejskni mi ty mý dva stejky"

pak otočila se ke mě ze zadu

a vystrčila tu svou nádheru

 

za chvíli už fotil jsem ji z boku

to bude jistě fotka roku

pózovala mi fakt skvěle

a já toužil vzít ji do postele

 

v hlavě zrodila se mi rovnice: 

holka, auto, ložnice

jako by četla mojí myšlenku:

"nemáš něčeho dobrýho sklenku?"

 

než stačil jsem odpovědět ano

řekla mi, že Růža je její jméno

pak zeptala se: "a nemáš žvejku

ty můj super bejku?"

 

dal jsem jí žvejku a řekl: "neboj, Růžo

bude to žůžo

bude to žůžový

ty mý štěstí růžový"

 

"teď sedej už do auťáku

toho mýho zapšoukanýho nafťáku

a pusť tam ňákek rock'n'roll

drsnej, ne jen něco v moll...!"

 

zasvítily oči Růže

usedla vedle mě, pravýho to muže

řekl jsem: "baby, užijem si to spolu

až sklouzneme se tamhle dolů"

 

zastavil jsem až u svý haciendy

zde prožívám ty mý happyendy

tady dole, přímo u moře

žiju tu šťastný, i když jen velmi spoře

 

pár prken, soudek střelnýho prachu

ten by bouchal, jak já po hrnci hrachu

okolojdoucím říkám vážně: mám ho tu na vobranu

kdyby znásilnit mě napadlo snad mořskou panu

 

vlastnil jsem i záchodovou mísu, s prkýnkem

nad dírou v písku, vyhrabanou rendlíkem

no a ještě starý rozvrzaný kanape

a nevadí, že do boudy mi někdy kape

 

je to kousek vod Santa Moniky

mám tam vod tud ladící knoflíky

na mou kytaru s ladnými boky

vobčas tu potkávám podobný cvoky

 

zastavil jsem před haciendou, jak jsem říkal

a ještě před tou boudou se celej svlíkal

pak vohlíd' jsem se přes rameno 

po dívce, jejíž Růža bylo jméno

 

všude okolo je tma jako v pytli

slyším volat: "tady je, už jsme ho chytli"

baterka mi svítí do tváře

"to není von, a omluvte se, už chytli toho kapsáře!"

 

ulevilo se mi, to se ví

ale škoda snu o zátoce tý malebný

tam v Kalifornii, u Malibu

místu mých mladistvých snů

 

zvedám se těžce z udusaný hlíny

kde před chvílí o Malibu sbíhaly se mi sliny 

usnul jsem tu na břehu jednoho rybníku

fotím tu ptáky a vařím si v kotlíku

 

v ruce starý flexaret

jo život, to je kabaret

jde ze scény do scény

a 'seš starej, než pokrčíš rameny

 

a pozor taky: ani ta Amerika

není to, co se o ní říká

já znám ji, aspoň tam u Malibu

co stojí moje hacienda, v tom malebným zálivu