Mou zemí, jen jedna jest,

kde lípy v tichu šumí,

kde listy padlé z javorů,

nejisté kroky tlumí...

 

Mou prací, jen jedna jest,

to stromy k zemi skládat,

kolik jich srazím,

kolik zasadím,

já mohu jenom hádat...

 

Mou láskou, jen jedna jest,

jí v očích oheň plane,

řekla, ten oheň nezhasíš,

proč slza z tváře kane...