Poeta - moderní literární server


tam kde končí čas

Autor: mapato Hvězdička, 5. 7. 2021, Básně

poslední cesta a možná i návrat

tam kde končí čas


a všechno se mění v nic


tam kde marně nabízíš  mi líc


kde zbytečné je chodit včas


kde není zima ani hic


 


tam má touha 


změní se v melodii


tamtamy jsou rytmem tvého srdce


tvůj zpěv vlídnou poesií


měkké tóny harfy 


po duši ti kloužou 


jako po tvém těle 


kdysi moje ruce


 


vznáším se prostorem a časem


rytmus tamtamů mizí


ne, není mi tu všechno cizí


jako by vše prosvíceno bylo tvojím jasem


 


nepřeberné množství barev, tónů a světel


hlazení tak jemné jako dech růže


zde v těch neviditelných zdech


vzpomínka mlhavá na kvetoucí jetel


a hebkost tvojí kůže


po milování na tvůj vzdech


 


a tak se vznáším nikde a mimo čas


kolik asi dnů či snad století


až jednou, možná, 


má touha k tobě doletí a já zas ucítím


jak voněl tvůj vlas


 


ty mou touhou přivábená


krásná jak tvůj obrázek v mé duši


má milovaná žena


zas ti to tak sluší


a tak konečně opět spolu


však než smíme odejít


nápoj zapomnění musíme pít


pak ruku v ruce kloužem duhou dolů


 


naše srdce


bolestí sevřená


naše dychtivé ruce


hladí tváře


než v zapomnění padnou do klína


už brzy


netřeba dívat se do kalendáře


poslední úsměvy a poslední slzy


poslední vzpomínky


vyschlý inkoust kalamáře


 


a nic...


 


(v hloubi srdce ale víme


jednou pro sebe se zase narodíme...


můžeme snad přát si víc?)