když větřík projede ti vlasem 

a kapka deště usadí se ti na řase

kde je psáno, jak  dopadne to

v tom věčném zápase

mezi mužem a ženou

 

hezké, když slova lásky z úst se linou

co když ale půjde za jinou

a život se stane hororem 

žít jak v paláci ledovém

 nebo naopak

život bude ti medem

 

jo osudy jsou různý

někdy hrůzný

jindy jak cinzáno s ledem

 

náš osud ale není nezvratný

však nutné je 

dál vidět si nežli jen za paty

rozhodovat nejen s rozmyslem 

ale i srdce a duši nechat mluvit

pak život bude se k nám tulit

 

nebrat jen ale taky dávat

studnicí je dobrých nálad

prostě mít dobré svědomí

a mít rád i sama sebe

pak i osud od zlého se odkloní

a na Zemi ukáže nám nebe

 

ještě naskýtá se otázka 

co sudičky tomu řeknou

když zmařili jsme jejich kruté věštby

to asi zůstane nám utajeno

 

kéž by...