Část I. - Krása nesmírná

 

Dovolte mi poklonit se Vaší nevypověditelné kráse -

nádherné ženské postavě, co velkou touhu vzbuzuje.

Vám skoro žádná jiná žena nevyrovná se,

a to vůbec nepřeháním, tak to prostě je.

 

Jste tak milá, taktní a tolik okouzlující,

že těžko je možné slovy to plně vyjádřit.

O Vás určitě mnoho mužů tajně sní,

a neví, jak získat Vás se jim může podařit.

 

Máte přitažlivý klín, pěkná ňadra a hezký ženský výraz,

skvělý zadeček, prima tmavé vlasy i příjemný hlas.

 

Vaše čarokrásná tvář zvláštní kouzlo má,

a Vašima nádhernýma očima dívá se na mě krása nesmírná.

 

Pohled na tu krásu myšlenku vyvolá pokleknout,

a ústa k jednomu tajemnému místu přiblížit,

co kryté je látkou, kterou lze rozepnout,

a pak se v to tajemné místo pohroužit.

 

Být ve Vás a přitom se dotknout Vaší duše,

a v průběhu toho dotýkání Vás zároveň i líbat.

Překrásnou čarodějku z planety Venuše,

kterou jen ve svých představách mohu pomilovat.

 

Když jsem si Vás poprvé prohlédl trochu lépe,

pocítil jsem zvláštní zmatek:

to zaujal mě Váš sympatický ženský zadek.

 

Ostatní ženy, u kterých je stejně velký či větší,

ho nemají tak jako Vy hezký.

A ty, u kterých je menší,

ho zase nemají tak sexy.

 

Pochopte ale, prosím, když někdo vezme do ruky pružný proutek,

aby Vám z lásky přes ten pěkný zadek trochu našvihal.

Mnoho emocí by ve Vás probudil toho proutku dotek,

a je-li ve Vás kousek ledu, ten by pak roztál.

 

Těmi doteky by se prohloubili Váš cit i Vaše schopnost milovat,

a Vaše skvělé pozadí byste pak dokázala více prožívat.

 

A znovu Vás prosím, také porozumění mějte pro toho,

kdo udělal by Vám jednu zdánlivě neslušnou,

ale přitom strašně krásnou věc:

začal by líbáním Vašich nádherných zadních tváří,

a došel by potom až na konec.

 

Část II. - Odkud pochází

 

Původ Vaší krásy je ukrytý v místech, do kterých jenom Božské bytosti přístup mají.

Schovaný pod rouškou tajemství tam, kde se ty největší zázraky vesmíru programují.

 

Dělaje Vás - mistrovské dílo ke chloubě své,

Stvořitel použil tu nejlepší část svého umu.

Převzácný dar daly Vám ruce jeho Božské:

největší krásu, doplněnou silou rozumu.

 

Tu nejlepší kombinaci různorodých ženských energií,

z nichž každá sama o sobě toho samozřejmě mnoho nezmůže.

Ale když se všechny najednou a v tom správném poměru poskládají,

dají dohromady ženu, které se žádná jiná rovnat nemůže.

 

Být takovou ženou ale neznamená mít všechnu krásu jenom na povrchu,

a jako všelijaké krasotinky ji všude možně vystavovat na odiv.

Znamená to být velmi krásnou nejen zvenčí, ale i ve svém nitru,

a právě k takovým ženám by muži měli mít ten největší obdiv.

 

Část III. - Omluva

 

Ještě omluvu Vám dlužím nemalou,

vždyť téměř urazil jsem Vás větou nesprávnou.

 

Říci, že v kráse jste až na druhém nebo třetím místě,

bylo totiž chybným tvrzením a docela i lží.

Z některých úhlů pohledu je totiž nad Slunce jasné,

že právě Vám, a to právem, první místo patří!

 

Ženská krása je každou velmi krásnou ženou jinak ztělesněna,

a to vždy zcela originálně a trochu jiným způsobem.

A proto je každá velmi krásná žena tou ze všech nejkrásnější,

i jednou z krásy královen.

 

Nejen kvůli tomuhle jste Vy tou nejkrásnější a stojíte na prvním místě,

i když se o něj s Vámi možná dělí ještě nějaká další krasavice.

Ale i kdybyste oproti ní v něčem byla krásná o něco méně, 

v jiném jste krásná ještě o hodně více.

 

_____________________

 

Tato báseň vznikla následujícím způsobem: V jednom z plzeňských hypermarketů jsem zahlédl ženu, která tam pracovala. Byl to takový hezký týpek, na první pohled se mi zalíbila a napsal jsem o ní báseň "Přenádherná".

V tomtéž hypermarketu pracovala jiná žena, kterou jsem tam zprvu zařadil na druhé až třetí místo v kráse a o té první ženě jsem řekl, že je "o jeden milimetr hezčí", než tato druhá. Jenže pak se to všechno změnilo.

Několikrát jsem s tou druhou ženou prohodil pár slov, poprvé jsem si ji zblízka lépe prohlédl a dokonce jsem spontánně zahlédl i kus jejího nitra (zejména část její ženské konstituce a cosi dalšího velmi hezkého). Pak přišel dojem té největší krásy, přeřadil jsem ji na první místo a napsal o ní tuto báseň "Nejkrásnější".