Poeta - moderní literární server
přesčasí
Autor: cvrcka 
, 18. 2. 2021, Ostatní
Puká mi hlava tím neklidem!
Jsme do sebe zkroucené zárodky
kapradin
užíráme zevnitř dužninu kořene
voda vzlíná spárami kůry
mezi chloupky prastarých kmenů
dere se stlačená bujarost jara
Kdy už!
neustupuj jen proto že slunce
stoupá jen nízko nad obzor
ani jeho únava
není tvá
jsi sytý
jsi nejtmavší místo oblohy
neustupuj s rukou před očima
ani o píď
Stonožky listů spí schoulené
Mrtvé
Jsme kyselinou slabé schránky
hlavami bezhlavě pukáme vstříc paprskům
slupky krust padají na zmrzlou zem
květy netuší
instinktem vystřelují šípy semen
krupobití
položivota
polosmrti