Jsi jako fontána plná hněvu,

hledající svou vinnou révu.

Hledající svou náplň žití,

pátrající po klidném bytí.

 

Však vášeň tvá všechny zahání,

jak trpká písnička na přání.

V duši neklid a touha uspět

nutí tě stále slabě úpět.

 

Chceš být stejná jako oni,

slzy z očí něžně roníš.

Slzy pýchy, nepoznání,

nikde nemáš chvíli stání.