do nitra ponorky

konečně do útrob nejhorších obav

všech sekcí lítosti i hněvu

do jadernýho sarkofágu

mezi 118 mrtvejch kluků

hluboko pod hladinu ledovýho Barentsova

kde snoubí se poslední klepání na ocelovej poklop

s tvojí představou o smrti a kde již rozdíly našich pohledů

ztrácejí na významu

tak právě tam včera konečně pronikli potápěči

aby ti ukázali rozšklebenou

hubu beznaděje

 

skupina námořníků čeká na nádraží v Murmansku a pláče

 

v potemnělém pokoji bez oken začíná vytahování mrtvol

 

vnitřek Kursku

108 metrů pod vlnami našich slz

daleko od modrého nebe

je prodchnut zvláštní mrazivou nádherou

a má touha

povečeřet s klukama zelňačku

je přebíjena strašlivým přáním alespoň na chvíli

umírat s nima

 

hektolitry Boha zaplavujou uřvaný ego

sBOHEM...