Milovat Tě je jako pohlédnout do tváře hvězd

za nejtemnějších nocí - všech těch sychravých večerů,

když mráz je křišťálový společník a tiché úsměvy

ohlašují nejsladší spánek.

 

Obejmout Tě znamená "stop" všem otázkám

po všechen ten posvátný čas.

Obzor je daleko a hloubka zdá se být natolik propastnou, 

že mizí i strach.

 

Poznal jsem Tě mezi všemi těmi událostmi.

Jako náhlé zjevení ses vynořila z kyberprostoru - z těch míst,

kde sny prosakují do skutečnosti.

Byla jsi jiná, tak úžasně hřejivá, těsně před výbuchem.

 

Čekání na Tebe je nejkrásnější, dokonce i stesk.

Proč tedy přemýšlet, když poslední slova odvážně napíše Světlo utkané z přediva našich srdcí...