Jak toulavý pes
nikomu a nikam
nepatříš.
Nečistá veš
po odpadcích
slídící.

Rozbitá tvář...
Kdesi zbili tě...
Kdesi zbili tě ti,
kdož nenávidí
tvou bezmoc,
tvou bídu,
tvé šílenství...

Poslední z posledních
i pohled na tebe
zdá se být neslušný
Uprostřed davu
kruh kolem tvé postavy...
Svatozář odlišných...
Bojí se soucitu?
Bojí se nákazy?
Kdo z nás je bez viny?

Zas bolíš mě můj světe
Zas bezmoc zakousla se...
Jen modlitba mi zbyla.
Za sebe...za ně...
za tebe můj světe...
můj blahobytný
nevšímavý
přeukrutný světe...