Na jaře vykvetl Sad, 

vzkvetla i naděje, 

po srdci pohlzen lid, 

pod Třešní statnou dobře je. 

 

Opadl Květ, 

a Třešně zrají, 

lidem chutná svět, 

pod Stromem dech tají. 

 

Opadly Květy, Třešně nejsou,

na zemi pecky, 

vzpomínkou nesmělou. 

 

Člověk se nezastavil,

by pokochal se vúní, chutí, 

stinná Třešeň, pozdravem šumí -

tak zas příští rok!