Stála u okna, kterým do pokoje i přes znečištěné sklo pronikaly sluneční paprsky. Přivřela oční víčka a vychutnával sílu slunce. Najednou ucítila na své šíji něžný polibek. Jeden, druhý, třetí. Otočila se a spatřila čokoládově hnědé oči, které se usmívaly a pomalu se přibližovaly k jejímu obličeji. Upoutaly ji smyslné rty. Než se spojily s jejími, stačila ještě zaregistrovat pár roztomilých pih ve snědé tváři. Zavřela oči. Rty se vzájemně dotkly a neposedné a dychtivé jazýčky se radostně přivítaly. Po chvíli se smaragdově zelené oči ze zvědavosti otevřely. Upoutaly je černé zorničky, jež se postupně rozšiřovaly jako velké kruhy na vodě, magicky je přitahovaly a skrze ně pronikaly do jeho nitra.
„Lili, sedni si prosím na parapet,“ uslyšela Danův rozechvělý hlas.
„Chci si tě tak vzít.“
Poslechla. Vyskočila na okenní parapet, chodidla opřela o teplý radiátor, ze kterého sálalo příjemné teplo, a dychtivýma rukama Dana objala. Jedním pohybem do ní prudce vnikl. Vykřikla. Ne bolestí. Její dlouhé nohy objaly Danovy boky a najednou cítila, jak se těla pravidelným rytmem začínají vlnit. Vzrušení nabíralo na síle.
„Dane, líbí se mi to.“ zašeptala.
Usmál se. Jeho hbitá ruka se vklínila mezi jejich těla a přinášela slast. Uvědomila si, že ztrácí pojem o čase a realita pro ni přestává existovat. Zdá se jí, že právě zdolává nejvyšší horu světa Mount Everest. Hlava se jí točí, nedostává se jí kyslíku, ztrácí nad sebou kontrolu a obává se, že vysokohorský výstup nezvládne.
„Potřebuji se nadechnout!“ vykřikne a bezmocně lapá po dechu.
„Nezvládnu to!“ slyší svůj rozechvělý hlas, zatímco dech se zrychluje a žhavá srdce bijí na poplach.
„Ještě kousíček, Lili, pár metrů a jsme tam…“
Vrcholu Mount Everestu dosáhli společně. Výška 8 848 metrů, azurově modré nebe, zářivé slunce a oni dva.
Čas se na chvíli zastavil.
Dech se jim zklidnil.
Pomalu začali sestupovat dolů.
Do údolí.
Dokázali to!