Ještě není čas na psaní
oduševnělých, smysluplných slov.
Okamžik, co by měl, musí,
ale třeba se mu nechce nasta,t
tu ještě není.

Den za dnem,
hledáme asi všichni
to stejné.
Každý si ale myslí,
že je v tom hledání sám..
nebo jen já ?

Není čas,
vlastně je ho spousta,
jen ne takový,
jaký si ho představujeme-
Krásný, Vzrušující, Jedinečný
naoprosto dokonale úžasný...

To jen hudba
každodenního kýčovitého světa
nám připadá monotónní.
Chceme se vymanit,
tolik,
že občas zapomínáme
jestli to celé má smysl.

Snad jen ta naše snaha,
sama o sobě smysl má.