ŽÍZEŇ

V hospodě odložených lidí,

nemohoucích ovlivnit své osudy
vyfouklých životů, jedním dechem posté,
hledajících odvahu, k tomu být ještě další den,

s úporností nemocného, kterému zbývá okamžik,

kdy bolí vše, i to co není,

pít v zoufalství, bez mezer, vyvzdorovat si
žízeň beze dna, v bezmoci smrtelnosti.

Vyprahnout.
Návrat k pramenům, pěnou rovnou do nebe
Přesto sucho v ústech
žádný doušek nenaplní až po věčnost
nasládlost stínů ticha za hřbitovní zdí
Až k rozpadu