JOM HA-ŠO'A

 

I.

Jarní roztoužení

Letní uhnízdění

Podzimní rozpadání

Zimní zprůsvitnění

 

Paměť vymydlená až na dřeň

 

Pavučiny dětství vlající Chagallovou oblohou
mírný vítr rozmetává ruční sazbu stanného práva
v čase zatlučených oken, zapečetěných dveří,
odevzdaných klíčů

Proud ještě živých,
povinně označených,
kráčí v bubnování
mlčících ulic,
za lhostejného přitakání
ušlapaného chodníku.
Zmizelý prvním krokem

 

II.

Válka. Za kožené rukavice kakaová čokoláda,
za vlněný svetr láhev sádla,
za kožich a trochu zlata, mlčení,
za originál Tiziana, via Švýcarsko.

Někomu stačilo
Někomu dým

Z očistné lázně vystoupila smrt
Klidná, spokojená, vyrovnaná
„Jsem silná, mohu zase konat, moje jsou děti i ostatní“
A dala se do tance…

Razítko, oznámení, odjezd
Vzplanulo slovo krví beránka
Celé rodiny pospolu
Naposled, na chvíli, z vychrtlosti času,
Odměřili naději

 

 

 

III.

Procesí bezejmenných
Ticho naplňující chrám, jsi-li bez viny … obětuj se
Strach před požárem, jehož kouř už nespatříš

Na poušti … krůpěje moči smyjí prach cest,

písek místo plomb nahradí klas, ještě svítí oči v té nadhvězdné hodině sestupující z hory,
Střetnout se s boží tváří tam, kde voda je dražší než Krev
vpitá do chleba utrpení

včetně hlíny a výkalů

 

Vřelo nebe olejem ze svícnů, roztržená vulva země, zesinalo ráno
Je požehnaný půst, den okřídlené noci,
v které se ztrácí Bůh

 

 

 

 

 

 

Pořadník na smrt striktně dodržován,

úředně, nezúčastněně, před narozením
souhlas s likvidací:  Kolonka, číslo, pohlaví, podpis,

(Náklady na pohřeb převedeny na rodinné příslušníky)

Boží mlýny melou
Kostní moučku
věčnost života trvající vteřiny
Vykopat hromadné hroby, naplnit hromadné hroby… jde pomalu, je nutno zrychlit, zefektivnit činnost
Stín za stínem, za nimi svítá

Kdo podpálil myšlenkou, kdo definicí, kdo povelem?
Těla posypaná vápnem jako nařezané pocukrované kousky APFELSTRUDEL

IV.

 

 

Podpírající se navzájem v té opuštěnosti davu
Proklopýtat Himmelstrasse

a čekat na své číslo

 

Sterbt wohl

Holá věta
Život je … (naplněné)
Rodinné fotografie

 

Ryčná kutálka hrající Liebestod

Ještě zuby nehty zatnout protiskus
do tichých hlasů, v kterých se znovu rozestupuje moře
…a stopy mrtvých se objeví naposled
Křik v hrdlech přeseklý
pod rukou anděla

Krutost člověka nad trestem božím
Krev naši vezdejší nám nech…

"Erntefest" Dožínky smrti

V.

Změlkýchjam planou rubíny

A svět mlčí, je mu stydno uvěřit

V očích člověka se rozplakal Bůh

 

EL MOLE RACHAMIM

Kamínky místo květin

Obsypané hroby

Byl jsem tu, nezapomněl, byl jsem