Bohatýrem nebudu věčně

na hroby zhrzených ondater

pokládám kvítí - netečně

leč věcně

cukřík nechám radši v sáčku

bohatýrem nejlíp v sáčku

botky taky naleštěné

tkaničky nepatrně rozstřepené

mám též.

Má propiska se zmítá a lže

jak ošklivé káčátko na dně Temže

v témže rytmu, nepospíchám, páč

bohatýrem nebudu věčně....