Proč pálí mě ty doteky,
když z ní sálá chlad ?
Slzy ledu za víčky,
s deštěm se chtějí milovat
Proč její slova mrazí,
když měly by mě hřát ?
Dávné pravdy z dob !
Raději navždy měly lhát !
Lži mi pravdu, miláčku
To mi ještě můžeš dát,
než zahradu opustím
a k růžím půjdu spát
Lži mi tiše do ouška,
že do nebe mě vezmou andělé
A říkej to po douškách,
ať mé vzdechy nejsou zbabělé