Je čas

 

Jde dlážděnou cestou,

 

nerovnou, ale která vede přímo

 

Sedla si na své místo, k chlapům

 

Zasmála se, aby zaplašila strach,

 

který ji stravuje

 

Tam, někde venku, číhá nepřítel

 

Může vejít  

 

a rozbít hrad slepený z papíru a slin   

 

Až pár sklenic a tahů tabáku ji uklidnilo

 

A je tu se svými 

 

Znají se jmény

 

a hrdě brání svoje území  

 

Přes zarudlé tváře a nosy   

 

pějí písně zašlých snů

 

Dnes končí

 

Opili si věrnost a odchází