Jako sebevrah čeká na svůj vlak,
já čekám na tvou odpověď.
Nádražní rozhlas hlásí zpoždění.
Jo chlape, máš smůlu,
no vlastně štěstí,
aspoň víš, že jednou určitě pojede.
A mobil mlčí.
Skočil jsem pro pár lahváčů a začali jsme hrát,
karty,
na život a na smrt.
Jen tak, venku, v zimě, na sněhu.
A já prohrál,
prohrál jsem celý život.
Teď na kolejích ležím já a on se trápí,
že nepíšeš.
"Pojď, vyměníme se."
"Ne, ne," vrtím hlavou.
A vlak přijíždí.
3 ...2 ...
1 ...