Každý den tatáž kulisa,
v níž předstírám svůj zájem
jako profesionální herec,
v roli s názory, jež mi nepatří,
naplňují mne lhostejnou účastí...
Nemám svoji tvář - není jí třeba.

Dnes patřím jevišti,
stíhanému krvelačným světlem,
které se v lačnivých prstencích
vzpíná na palubě pódia,
aby splynulo s tepem vašich srdcí...

Jsem šílený panovník
uprostřed stínů Ponurého Království.

Nesnažte se poznat,
co skrývám za svou maskou:
Předváděl jsem roli na váš způsob,
abyste si přišli na své.

Dnes přicházím bez výstrahy
na představení čelistnatých stínů...
Znám váš strojený klid,
chystám se rozdrtit
štít vašeho sebeovládání,
rozběsnit dějiště "Poslední scény"
a až pokynu,
budete nehybně sevřeni
v hledištních sedačkách...

...a krvelačné světlo dýmá z paluby jeviště
a byl by div
kdyby nechtělo vyhovět
svému adjektivu...