Poeta - moderní literární server


Květy jarních polibků

Autor: Carlos, 4. 9. 2006, Básně

Báseň pro Tebe a pro naši neslabnoucí lásku. MIluji Tě, Věrko má překrásná, můj vděk za všechnu krásu jest jen Tvůj.

Svítá nad krajinami obilných klasů,
vánek s vůní letních dotyků,
letní paprsek opírá se ti do vlasů.
Dvě postavy klasy opředeny ve slasti polibků.
Vánek kadeře do slastí splétá,
dvě postavy užívají si léta.

Zlaté klasy v oboře, kde les voní,
tam mechy bujné jsou naší peřinou.
Žívé prostředí, dvě srdce mezi divokou zvěřinou,
paní sluneční přes porost marně upírá svůj zrak.
Daleko od lidí, líbám tě, má panno lesní.

Stráž bujných stromů svou silou nás střeží,
laska má s krásou pohádek 3 věží.
Věž první spása se linoucí krásou tvou,
věž druhá slzy nad vůní překrásnou,
věží třetí láska nás dvou.

Líbat chci tě lásko v přírodě letní,
když klasy voní a lesy šumí.
Líbat tě chci, když vánek vlasy tvé spletá,
když déšť letní s vůní tvou do tváře nám padá.
Líbat tě celý den, vílo s vlasy z obilných klasů.
Za lásku vděk můj ti věnuji,
za něhu tvou srdce mé ti daruji.