Zlatá muška létá dychtivě i líně
za němou hudbou a řevem hrdel vyprahlých
Blanky křídel vzrušeně víří vzduchem zápalným
až směle dosedá na pranýř stolu stokrát politém !
Nedbá varování druhu svého a plachosti rodu
a saje šťávu lidstva
Zde, na desce lepkavé, totiž počnut světa děj