Ďáblová růže

 

 

 

Rozkvetla v zahradě růže

 

rudá je, rudou má ráda,

 

nevěřte růži rudé

 

rudá je - zrada.

 

 

 

Královna říše květů ?

 

Vůní svou volá už zdáli,

 

Vzpomínky na lásky minulé ?

 

Jak loňské lupeny opadaly.

 

 

 

Nádherou květů svých rudých

 

lásky prý věrné je posel.

 

Kdo uvěří růži rudé?

 

Jen…

 

 

 

Na podzim rudě se zdobí,

 

rudé zas plody mívá,

 

ďáblovým okem rudým

 

peklo se do světa dívá.

 

 

 

Když ruka touhy ji pohladí -

 

marná už byla má rada.

 

Trn každý rudou zas –

 

- krve rudé si žádá.