Je konec, opona spadla

lidé se rozcházejí
diváci
smutný mim o samotě sedí
drobné mince štěstí
každý večer
utrácí......
...... za trochu radosti
za kousek úsměvu
duše pláče
a přesto - 

je mu do zpěvu.

 

Dané mince
                                  do řádků si
                                  skládá,
když večer končí, vidí
diváků záda

laciným vínem
noci připíjí
život ubíjí
plané naděje
a přesto

občas se někdo usměje.