Znám tolik slov,
ale žádné co by sílu mělo,
aby něhou tvoje srdce rozechvělo.
Dotykem, byť jen dočasným,
mnohé jeden ret druhému říká,
proto od našeho polibku bez zábran
létám vzduchem pod křídly kolibříka.
Skrze nepropustnou hráz
mořských vln a mořských řas
proplétám se s jedním přáním,
hlas tvůj brzy uslyšet zas.
Rozum žene mne tam
kam tvoje kroky míří,
stávám se otrokem tvým
připoután na pranýři.
Ani za ten největší poklad světa
bych tě nikdy nikomu nedal,
protože ve tvém srdci našel jsem to,
co jsem celý svůj život hledal.
Porozumění...