Vyprávěl jsem prostovlasé příběhy ve větru s mořskou solí. Racci se lasccivně usmívali pod vousy a křídly se hlásili o další opium. Slunce si zašlo a loď, která mne vyvrhla na pobřeží, zemřela na horizontu. Smrt v přímém přenosu – přímá, byť jen přeneseně. Tma se rozvalila jako generální ředitelka usínání a splachovadla zůstala v úžasu. Jenže já na nic z toho neměl čas:

 

 

mámil jsem z noci něco moudrosti.