Rozhoupej kolébku, ďáblova snoubenko,
rozhoupej kolébku,
neboj se nic.
Naslouchej šeptání alespoň malinko,
nakloň se k Fortuně,
řekne Ti víc.

Svůj osud dozvíš se z poháru ze zlata,
ve víně snový hlas osloví Tě,
do vínku dávám Ti bohatství,
knížata nepoznáš, trápení ni souchotě.

Rozhoupej kolébku, nevěsto zakletá,
rozhoupej kolébku,
neboj se moc.
Horký dech na skráni,
cítíš, jak zubatá
předvídá bez studu
věčnou Ti noc.

Srdce Tvé ztrápené bolesti okusí,
pod stromem bez květů zahlédneš strach,
zkalená ocel se do těla zakusí,
nikdo se nedoví, kdo byl Tvůj vrah.

Rozhoupej kolébku, holčičko nevinná,
rozhoupej kolébku,
začni se bát.
Právě teď začíná prastará stařena
o Tvoji hebkou tvář
se smrtí hrát.