Město se probouzí do nového rána,
mlžný opar stoupá po střechách,
což nepoznáš,
domů až do nebe…
Je ještě skoro noc,
lampy svítí
a iluze jejich světel
se jen málo podobá skutečnosti.
A v tom městě jsme se potkali.
Náhoda, nebo předurčení osudu?

Podíval ses na mě a já v Tvých očích
uviděla něco, co ještě nikdo spatřit nemohl.
Bylo toho dost.
Já si z toho všeho chtěla vybrat lásku,
ale tys dal přednost vášni.

Bylo to hezký, ale bylo toho málo.
Vášeň vyprchala, všechna už je pryč…
Ale má láska, ta zůstává.
Ta zůstane navždy…
A ta tvoje???