Smolná - ves se příhodně zvala,

tato příhoda opravdu se stala.

Dítko po sté se snad dědy ptalo,

to jako peklo neexistovalo ?

 

Ale ano smál se děda

a již křídu v kapse hledá.

Peklo na vrata maluje rázně,

bez ostychu a beze vší bázně.

 

Nu a smůla byla že nastaly zimní časy

a sazemi z komína krášlí jinoch svoje vlasy.

Další připíná si démant a bílé perutě,

aby dítka sladké spaní měla až polezou na kutě.

 

Večer děda odhazuje ještě sněhu kopy,

když tu řidič čert škodulenku do zatáčky klopí.

A nešťastnou náhodou se stalo,

že berlou z okénka dědu za ucho to vzalo.

 

I válí se stařík v závěji sněhu

a začíná vnímat od čerta něhu.

A prosí čerta, nech mi tady.

Mám nejen hříchy, taky klady.

To radši anděl Páně

ať mi posadí na svoje sáně.

 

Na to vše dítko z okna hledí.

Dědův obraz na vratech k tomu pěkně sedí.

Mazec je a vždycky bývá,

když se z pekla čertík dívá.