Mou řekou dávno splývá listopad

a břízy černají tak zhola.

Hladina temná je a holá.

Do jejích hlubin     listu pád.

 

Z mé řeky tiše stoupá listopad.

Nik z pustých břehů nezavolá.

Divoké kachny čeří zdola

neklidnou vodu     v klidný pád.

 

Odřená loď jak maják stráží

poslední živé bytosti.

Od vesel chlad ti stoupá paží.

 

Teď, když dřív ses neodvážil,

vesluješ sám bez lítosti, 

že mě tvá bárka neodváží.

 

 

 

po úpravě závěru --------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

Mou řekou dávno splývá listopad

a břízy černají tak zhola.

Hladina temná je a holá.

Do jejích hlubin     listu pád.

 

Z mé řeky tiše stoupá listopad.

Nik z pustých břehů nezavolá.

Divoké kachny čeří zdola

neklidnou vodu     v klidný pád.

 

Odřená loď jak maják stráží

poslední živé bytosti.

Od vesel chlad ti stoupá paží.

 

Teď   (když dřív ses neodvážil),

srdce pozbylo lítosti,

že mě tvá bárka neodváží.

 

 

tak tedy ještě jednou v závěru --------------------------------------------------------------------------------------

 

 

Mou řekou dávno splývá listopad

a břízy černají tak zhola.

Hladina temná je a holá.

Do jejích hlubin     listu pád.

 

Z mé řeky tiše stoupá listopad.

Nik z pustých břehů nezavolá.

Divoké kachny čeří zdola

neklidnou vodu     v klidný pád.

 

Odřená loď jak maják stráží

poslední živé bytosti.

Od vesel chlad ti stoupá paží.

 

Když dřív ses toho neodvážil,

pozbyls' teď zbytků lítosti,

že mě tvá bárka neodváží.