Vítr pohání po souvrati

mračna – zvířátka na špejlích

Drakům tulácké plány hatí

mašle uvízlé ve větvích

 

holých jak prázdné budky ptáků

Lidé rozsvěcí stále  dřív

lampy a lustry  v obýváku

Můj krok v kobercích z listí ztich

 

 

Poslední růže ze sadu

kde zavoněly pro milence 

teď dušičkové váží věnce

 

  

jak nostalgickou náladu 

jak vázu plnou suchých květů

jak verš svázaný do sonetu