Svedl je k sobě

pramínek opojení

zahrála flétna

navzdory odhalení.

 

Protkáni láskou

svíráni v objetí

bojí se pustit,

srdce se rozletí.

 

Nechtějí hasnout

ať hvězdy padnou

dýchají do tváří

měsícem chladnou.

 

Mámením vtělení

jejich já míjí čas

vábením zemdlení

citový kvas.

 

Budoucnost zívla

vyklízí vzduch

oba jen vnímají

hřejivý vzruch.

 

Neznělý břink

kreslí jim svět

šeptají, zpívají

bezslovných vět.

 

Svedl je k sobě 

pramínek opojení

zahrála loutna

věčnému láskosnění.