Poeta - moderní literární server


Vrchol z vršků

Autor: cajsik, 25. 9. 2017, Básně

...padá listí ze stromu jako moje poezie

 


Na střeše světa stojí


 


kraj chaloupkový.


 


Duše vědí a znají


 


co oko neutají.


 


V mém přísném pozadí.


 


Každý srdečně poradí.


 


Koho to odradí,


 


může se stát.


 


Na jedné lodi


 


plujeme v hrách.


 


Dozrály plody fantazie.


 


Suchý je vítr.


 


Zvadlé květy.


 


Pohledem na oba světy.


 


Neskonají.


 


 


 


Padám dolů,


 


do prostoru.


 


Slyším ovečky


 


a divoké včely.


 


Mnohé účely.


 


Tak nesplní šanci.


 


Vše je ozobáno,


 


připraveno k tanci.


 


V cirkuse vyprodáno.


 


A my ztroskotanci.


 


 


 


Vidím rozhlednu.


 


Je pevná a nahoře


 


ó ty můj Bože.


 


Čůrá chlapec dolů.


 


Koukám na něj nahoru.


 


Co asi navštěvuje za školu?


 


Dávám pozor na vítr.


 


Aby něco nepřifouk.


 


Bylo to těsně,


 


ze zvědavosti.


 


Říkám si jasně


 


Vše ku radosti.